Model testování felinoterapeutických týmů

Testování felinoterapeutických týmů dle Trojúrovňového modelu somatické a vztahové regulace
(SIBAM – Polyvagální teorie – Primární emoční systémy)

Současné začlenění nového handlera a jeho kočky do felinoterapeutického týmu probíhá ve více fázích a vychází z komplexního přístupu, který zohledňuje jak fyzické zdraví, tak emoční připravenost a vztahovou stabilitu týmu.



Trojúrovňový model somatické a vztahové regulace

Tento model propojuje tři zásadní roviny neurobiologického a behaviorálního porozumění vztahové interakci mezi člověkem a zvířetem:

1. SIBAM model (Peter Levine, SE)
SIBAM je zkratka pro pět kanálů, skrze které vnímáme a zpracováváme zkušenost:

- S – Senzorické vjemy z těla (Somatic sensations): fyziologické signály jako srdeční tep, dechová frekvence, napětí ve svalech, teplota, třes, velikost zornic, změny držení těla, pocity v hrudi, žaludku apod.
- I – Imaginace (Imagery): mentální obrazy, vnitřní vizualizace a reprezentace situací, ale i smyslové vnímání z vnějšího prostředí (zrak, čich, sluch, chuť, hmat).
- B – Behavior (chování): pozorovatelné pohyby, postoje, mikroreakce těla, řeč těla, mimika, gesta, změny v dynamice chování.
- A – Afekt (emoce): emocionální prožívání, změny nálady, míra aktivace, přechody mezi emocemi, tón hlasu, projevy radosti, strachu, frustrace.
- M – Meaning (význam): subjektivní význam situace pro daného jedince – včetně výpovědí, narativů, očekávání a hodnotových rámců.

SIBAM se používá k pozorování zvířete i člověka – při hodnocení chování kočky se například zaměřujeme na fyzické znaky napětí (S), chování (B), projevy emocí (A), a výpovědi handlera (M).

2. Polyvagální teorie (Stephen Porges)

Polyvagální teorie rozšiřuje tradiční pohled na autonomní nervový systém tím, že rozlišuje tři základní funkční stavy, které ovlivňují vnímání bezpečí a chování:

- Ventrální vagus (parasympatikus – sociální zapojení) – stav bezpečí, otevřenosti, regulace emocí, podpora spojení a vzájemnosti; charakterizován měkkými pohyby, kontaktem očí, klidným hlasem a schopností koregulace.
- Sympatikus (boj nebo útěk) – mobilizace, aktivace, stresová reakce; tělo se připravuje k akci, zvyšuje se tepová a dechová frekvence, svalové napětí.
- Dorzální vagus (parasympatikus – imobilizace) – extrémní forma tlumení; stav zamrznutí, kolapsu, disociace; často spojen s bezmocí a ztrátou energie, u zvířat může jít o pasivní vzdání se nebo neúčast.

Polyvagální teorie tedy uznává dvojí funkci parasympatiku:
- regulující a propojující roli ventrální větve,
- ochrannou, vypínací roli dorzální větve, aktivovanou při ohrožení, kdy není možný útěk ani boj.

Při pozorování hodnotíme:
- přechody mezi těmito stavy (např. ze stresu do klidu nebo naopak),
- známky zdravé regulace (ventrální vagus) versus známky přetížení (sympatikus nebo dorzální vagus),
- schopnost handlera vnímat tyto změny a reagovat koregulačně.

3. Primární emoční systémy (Afektivní neurověda – J. Panksepp)

Jádro zvířecích emocí se podle J. Pankseppa zakládá na sedmi základních emočních systémech, které lze pozorovat i u člověka:

- SEEKING – zvídavost, aktivní průzkum, zaujetí,
- CARE – pečující chování, klid, laskavost,
- PLAY – spontánní hra, lehkost, radost,
- FEAR – strach, úzkost, opatrnost,
- RAGE – hněv, frustrace, odpor,
- GRIEF – ztráta, smutek, osamění,
- LUST – sexuální motivace (v terapii většinou nerelevantní, ale může ovlivnit chování u nesterilizovaných jedinců).

Při vyhodnocování videozáznamů z praxe sledujeme, který z těchto systémů dominuje, jak se proměňuje v čase a jak se pojí s reakcemi handlera.

Podpora analýzy pomocí umělé inteligence (GPT-4.0)

Umělá inteligence (např. GPT-4.0) slouží jako podpůrný nástroj pro:

- Strukturování poznámek – AI pomáhá uspořádat poznámky z pozorování dle jednotlivých modelů.
- Analýzu vzorců chování – navrhuje hypotézy, identifikuje dynamiku, hledá souvislosti napříč modely.
- Doporučení a reflexi – AI pomáhá handlerům reflektovat prožité situace a hledat možnosti úpravy přístupu.
- Generování výstupů – tvorba shrnutí, supervizních zpráv, edukačních materiálů.

Výsledky zpracované pomocí AI vždy kontroluje kvalifikovaný odborník. AI nenahrazuje pozorování v terénu, ale rozšiřuje možnosti interpretace a podpory týmu.

Tento trojúrovňový přístup nám umožňuje vnímat AAI jako jemnou souhru fyziologických, emočních a vztahových procesů. Testování týmů proto zahrnuje nejen „ověření vhodnosti“ zvířete, ale i podporu vztahové dynamiky, somatické regulace a sebevnímání handlera.