Felinoterapie - NCHK

Modelové normy praxe felinoterapie pro ČR – návrh 2025

Zpracováno ve spolupráci:
Nezávislý chovatelský klub
International Felinotherapy Association

Předmluva

Tento dokument představuje modelový návrh odborných standardů praxe felinoterapie v České republice. Vychází z dlouhodobé praxe organizací, které se felinoterapii věnují přes dvacet let, a reflektuje aktuální poznatky z oblasti welfare zvířat, vzdělávání handlerů, testování chování a neurobiologického porozumění vztahové interakci mezi člověkem a zástupcem jiného druhu.

Dokument nenahrazuje legislativní rámec, ale může sloužit jako podklad pro jeho tvorbu. Je otevřen připomínkám a adaptaci podle konkrétních potřeb organizací. Každé ustanovení, které se vztahuje k welfare zvířete, je vždy nadřazeno organizačním a provozním zájmům.

Struktura dokumentu:

1. Základní pojmy a kontext
    

2. Trojúrovňový model testování felinoterapeutických týmů
    

3. Minimální standardy praxe (doporučené pro celou ČR)
    

4. Volitelná rozšíření a nadstandardy
    

5. Odkaz na Metodiku a supervizi
    

6. Vztah ke stávajícím právním předpisům
    

7. Závěr a možnosti adaptace
    

1. Základní pojmy a kontext

Felinoterapie je forma zooterapie, při které dochází k interakci mezi člověkem a kočkou za účelem aktivizace, podpory zdraví, nebo psychosociální intervence. Vzhledem ke specifickým potřebám koček a charakteru jejich komunikace je nutné přistupovat k jejich výběru, chovu, tréninku a přímému zapojení do AAI s ohledem na welfare, schopnost regulace stresu a vztah s handlerem.

2. Trojúrovňový model testování felinoterapeutických týmů nebo jeho ekvivalent

Model propojuje tři klíčové oblasti: somatické vjemy a reakce (SIBAM), neurobiologickou regulaci (Polyvagální teorie) a afektivní motivaci (primární emoční systémy podle Pankseppa).

Současné začlenění nového handlera a jeho kočky do felinoterapeutického týmu probíhá ve více fázích a vychází z komplexního přístupu, který zohledňuje jak fyzické zdraví, tak emoční připravenost a vztahovou stabilitu týmu.

Struktura modelu

1. SIBAM model (Dr. Peter Levine, Somatic experience)

SIBAM je zkratka pro pět kanálů, skrze které vnímáme a zpracováváme zkušenost:

S – Senzorické vjemy z těla (Somatic sensations): fyziologické signály jako srdeční tep, dechová frekvence, napětí ve svalech, teplota, třes, velikost zornic, změny držení těla, pocity v hrudi, žaludku apod. 

I – Imaginace (Imagery): mentální obrazy, vnitřní vizualizace a reprezentace situací, ale i smyslové vnímání z vnějšího prostředí (zrak, čich, sluch, chuť, hmat).

B – Behavior (chování): pozorovatelné pohyby, postoje, mikroreakce těla, řeč těla, mimika, gesta, změny v dynamice chování.

A – Afekt (emoce): emocionální prožívání, změny nálady, míra aktivace, přechody mezi emocemi, tón hlasu, projevy radosti, strachu, frustrace.

M – Meaning (význam): subjektivní význam situace pro daného jedince – včetně výpovědí, narativů, očekávání a hodnotových rámců.

SIBAM se používá k pozorování zvířete i člověka – při hodnocení chování kočky se například zaměřujeme na fyzické znaky napětí (S), chování (B), projevy emocí (A), a výpovědi handlera (M).

2. Polyvagální teorie (Stephen Porges)

Polyvagální teorie rozšiřuje tradiční pohled na autonomní nervový systém tím, že rozlišuje tři základní funkční stavy, které ovlivňují vnímání bezpečí a chování:

Ventrální vagus (parasympatikus – sociální zapojení) – stav bezpečí, otevřenosti, regulace emocí, podpora spojení a vzájemnosti; charakterizován měkkými pohyby, kontaktem očí, klidným hlasem a schopností koregulace.

Sympatikus (boj nebo útěk) – mobilizace, aktivace, stresová reakce; tělo se připravuje k akci, zvyšuje se tepová a dechová frekvence, svalové napětí.

Dorzální vagus (parasympatikus – imobilizace) – extrémní forma tlumení; stav zamrznutí, kolapsu, disociace; často spojen s bezmocí a ztrátou energie, u zvířat může jít o pasivní vzdání se nebo neúčast.

Při pozorování hodnotíme:
přechody mezi těmito stavy (např. ze stresu do klidu nebo naopak)známky zdravé regulace (ventrální vagus) versus známky přetížení (sympatikus nebo dorzální vagus)
schopnost handlera vnímat tyto změny a reagovat koregulačně.

3. Primární emoční systémy (Afektivní neurověda – J. Panksepp)

Jádro zvířecích emocí se podle J. Pankseppa zakládá na sedmi základních emočních systémech, které lze pozorovat i u člověka:

SEEKING – zvídavost, aktivní průzkum, zaujetí,
CARE – pečující chování, klid, laskavost,
PLAY – spontánní hra, lehkost, radost,
FEAR – strach, úzkost, opatrnost,
RAGE – hněv, frustrace, odpor,
GRIEF – ztráta, smutek, osamění,
LUST – sexuální motivace 

Při vyhodnocování videozáznamů z praxe sledujeme, který z těchto systémů dominuje, jak se proměňuje v čase a jak se pojí s reakcemi handlera.

Podpora analýzy pomocí umělé inteligence (GPT-4.0)

Umělá inteligence (např. GPT-4.0) slouží jako podpůrný nástroj pro:

Strukturování poznámek – AI pomáhá uspořádat poznámky z pozorování dle jednotlivých modelů.
Analýzu vzorců chování – navrhuje hypotézy, identifikuje dynamiku, hledá souvislosti napříč modely.
Doporučení a reflexi – AI pomáhá handlerům reflektovat prožité situace a hledat možnosti úpravy přístupu.
Generování výstupů – tvorba shrnutí, supervizních zpráv, edukačních materiálů.

Výsledky zpracované pomocí AI vždy kontroluje kvalifikovaný odborník. AI nenahrazuje pozorování v terénu, ale rozšiřuje možnosti interpretace a podpory týmu.

Tento trojúrovňový přístup nám umožňuje vnímat AAI jako jemnou souhru fyziologických, emočních a vztahových procesů. Testování týmů proto zahrnuje nejen „ověření vhodnosti“ zvířete, ale i podporu vztahové dynamiky, somatické regulace a sebevnímání handlera.
 

3. Minimální standardy praxe (doporučené pro ČR)

3.1. Handler

• Věk minimálně 18 let
   

• Trestní bezúhonnost (předkládá se výpis z rejstříku trestů; výjimky lze individuálně posoudit, pokud se záznam týká např. dopravní nehody bez vztahu k práci s lidmi)
   

• Absolvování základního školení, které zahrnuje:
   

  • Chov a welfare koček
     

  • Základy veterinární problematiky a prevence
     

  • První pomoc v humánní medicíně i pro kočku
     

  • Etologii koček a jejich komunikaci
     

  • Základy pozitivního tréninku
     

  • Obecný základ felinoterapie a specifika dle cílové skupiny
     

  • Základy komunikace, etiky a GDPR

  • Supervizovaný zácvik ve smluvních zařízeních či privátní praxi v délce 6 měsíců
     

• Školení může poskytovat odborná organizace nebo subjekt zabývající se felinoterapií či zooterapií (AAI) v ČR i v zahraničí
   

3.2.Kočka

• Věk kočky min. 1 rok (v domácnosti handlera nejméně 6 měsíců)

• Bezpečné chovné podmínky
   

• testování povahových vloh a způsobilosti k vykonávání felinoterapie

• Povinná každoroční veterinární vyšetření a pravidelná vakcinace dle základního vakcinačního schématu (calicivirus, panleukopenie, herpesvirus), vzteklina dle aktuálních veterinárních nařízení

• Etický přístup: neinvazní způsob tréninku a péče
   

• Vlastní handler, s nímž je kočka v pevném vztahu
   

• Hygienické návyky, adaptace na prostředí
   

• Záznam z intervence: video/foto/zápis

• Supervizovaný zácvik ve smluvních zařízeních či privátní praxi v délce 6 měsíců
  
   

4. Volitelná rozšíření a nadstandardy

• Test Fe-BARQ doplněný o vlastní etologická pozorování
   

• Práce s AI (analýza videí, podpora reflexe handlera)
   

• Zapojení Trojúrovňového testovacího schématu nebo jeho ekvivalentu do supervizního hodnocení, pravidelná evaluace po roce nebo dle potřeby dříve
   

• Hodnocení primárních afektivních reakcí kočky (např. hravost vs. inhibice)
   

5. Odkaz na Metodiku a supervizi

Tento dokument je podrobněji zpracovánv Metodice AAI v institucích a rodinách (NCHK, 2025), která obsahuje i zkušební řád a doplňující výklad jednotlivých forem praxe. Supervize je klíčovou součástí rozvoje handlera i ochrany welfare zařazené kočky.

6. Vztah ke stávajícím právním předpisům

Návrh respektuje:

6.1. Zákon č. 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání

• Účel: Chránit zvířata jako živé tvory schopné pociťovat bolest a utrpení před týráním, poškozováním zdraví a bezdůvodným usmrcením.
   

• Klíčové oblasti: Definice týrání, povinnosti chovatelů, zákaz některých praktik, inspekční pravomoci.
   

• Aktualizace: Zákon byl novelizován, např. zákonem č. 501/2020 Sb., který posílil ochranu zvířat v chovech a zakázal propagaci týrání.
   

6. 2. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon)

• Účel: Stanovit požadavky na chov a zdraví zvířat, veterinární péči a pravomoci Státní veterinární správy.
   

• Klíčové oblasti: Veterinární osvědčení, očkování, evidence zvířat, přeprava zvířat, prevence nákaz.
   

• Aktualizace: Zákon byl novelizován, např. zákonem č. 246/2022 Sb., který upravil podmínky veterinární péče. svscr.cz+2faolex.fao.org+2faolex.fao.org+2zakonyprolidi.cz
   

6. 3. Ochrana osobních údajů (GDPR)

• Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR): Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které stanovuje pravidla pro zpracování osobních údajů v EU.
   

• Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů: Adaptační zákon, který doplňuje a upřesňuje pravidla stanovená GDPR v českém právním prostředí.
   

• Klíčové oblasti: Práva subjektů údajů, povinnosti správců a zpracovatelů, ochrana osobních údajů klientů v institucích.

6.4. Zákon č. 359/2012 Sb., o ochraně zvířat při veřejném vystoupení a svodu zvířat

• Účel: Upravuje pravidla pro zapojení zvířat do veřejných akcí, vystoupení, výstav, terapií.
   

• Klíčové oblasti: Definice svodu a veřejného vystoupení, oznámení akce příslušnému orgánu veterinární správy, podmínky ochrany zvířat (voda, stín, manipulace apod.).

7. Závěr a možnosti adaptace

Tento modelový dokument lze přizpůsobit různým typům organizací i jednotlivým terapeutickým týmům. Doporučujeme vždy zachovat principy transparentnosti, ochrany welfare a praxe vzdělávání. Oteřený přístup k metodikám, supervizím a testování je klíčem k důvěryhodnosti felinoterapie v ČR.

Kontakt:

 Nezávislý chovatelský klub, nchk@centrum.cz, www.felinoterapie.estranky.cz

International Felinotherapy Association, www.ifa.estranky.cz