Animal Assisted Psychotherapy | Anjana Thampy
Anjana Thampy indická psychoterapeutka se zaměřením na AAI. AAI studovala v Coloradu, v USA. Působí v Indii, v Chennai. Tato přednáška pochází z International Autism Conference konané v Indii v roce 2018.
Anjana Thampy zahajuje svůj příspěvek krátkým shrnutím historie AAI. K vysvětlení rozdílu mezi klasickou psychoterapií a psychoterapií se zaměřením na AAI uvádí, že odborníci - psychoterapeuté mají tendenci dívat se na klienta skrze jeho diagnózu, zvířata však toto omezené vnímání nemají. Naopak zvíře bezpodmínečně přijímá klienta takového, jaký je a nesoudí ho.
Zvířata fungují jako přechodové objekty, které poskytují uklidnění. Velkým přínosem je, že zvířata přemýšlejí v obrazech a nikoliv ve slovech, tudíž dochází k jednoduššímu porozumění, komunikaci a interakci mezi klientem a zvířetem.
Další výhodou AAI je, že klienti, zejména děti, dostávají okamžitý feedback v podobě chování terapeutického zvířete. Lidé se učí z chování zvířat, učí se chápat jaké chování je či není vhodné k dosažení požadovaných cílů. V interakcích AAI dochází k "vytažení" klientů z jejich komfortních zón a umožnění dalšího osobnostního růstu. Velmi důležitá je pro klienta v procesu terapie podpora empatie, sociálních dovedností, fyzického cvičení - hlazení, česání, hřebelcování, kartáčování srsti . Anjana Thampa zmiňuje také to, že zvíře funguje v interakci jako jakýsi "teploměr", protože díky jeho chování vidí a vnímá terapeut mnohem více, než dokáže sám v daném okamžiku obsáhnout. Jako příklad uváděla případovou studii dívky se sebevražednými sklony, ke které se jindy přátelský kůň odmítal přiblížit. Zvíře dávalo najevo nechuť k interakci, protože klientka byla ve stavu silného citového napětí, které posléze dokázala ventilovat pláčem. Poté se k ní kůň vrátil a nabízel mazlení.
Anjana Thampa se v prezentaci dále věnuje AAI u autistických klientů a zmiňuje charakteristické deficity, s nimiž se u autistických jedinců terapeuté setkávají : řečové postižení, deficity v sociální oblasti a opakující se chování. Terapie se zvířaty působí zejména na sociální oblasti, ale pomáhá též s dalšími deficity, které jsou uvedeny výše.
Zvířata zároveň fungují jako vynikající médium pro vyjádření vnitřního světa klienta, který může v roli zvířete mnohem uvolněněji hovořit o svých problémech a pocitech. Navazování vztahů se zvířetem zároveň pomáhá se situacemi v reálném životě. Klient se učí jak tyto vztahy navázat, vytvářet a rozvíjet, jak vyjádřit zvířeti lásku, jak se omluvit, jak zvládat konflikty a hádky.
Zvířata zároveň fungují jako smyslové médium - pomáhají aktivovat, rozvíjet a naplňovat smyslové potřeby klientů (zrak, čich, hmat, sluch atd.). Zatímco u některých skupin klientů (děti) je například naplňování hmatových potřeb (dotyky, pohlazení, objetí) chápáno jako normální a přirozené, u jiných věkových skupin (senioři) již takto chápáno není a přitom naplnění smyslové potřeby je u těchto klientů stejně žádoucí.
Zvíře funguje pro terapeuta jako jakési přemostění směrem ke klientovi a pomáhá najít k němu cestu.
Anjana Thampy dále zmiňuje kontraindikace pro použití psychoterapie se zaměřením na AAI u klientů. Jsou jimi alergie, imunosuprese, sklony k násilnému a nepředvídatelnému chování, lidé, kteří jsou snadno zranitelní jako senioři nebo naopak malé děti či lidé odmítající zvířata.
Anajana Thampy zdůrazňuje, že podstatou AAI je vytváření vztahů a důvěry mezi zvířetem a člověkem.
Výběr zvířat pro začlenění do AAI se řídí těmito kritérii : zvíře musí být zdravé a to nejen s ohledem na případné zoonózy, ale též s ohledem na jeho welfare. Dalším kritériem je dostupnost zvířete - i z tohoto důvodu jsou upřednostňována běžná domácí zvířata. Předvídatelnost a snadná trénovatelnost patří také k základním kritériím výběru.
Anajana Thampy zmiňuje občasný problém s nadměrným tréninkem terapeutických zvířat, protože trénink se používá jako jedna z terapeutických metod, při níž klienti aktivně trénují dané zvíře. Musíme tedy dbát na welfare zvířete a jeho unavitelnost. Klíčové dovednosti pro psa a částečně i pro kočku jsou základní poslušnost, výhodou je, když zvíře umí například otočku a dokáže navázat oční kontakt. Je možné i začlenění handicapovaných zvířat do AAI psychoterapie - jejich příběh může být pro klienty motivující. Rozhodující se též temperament zvířete, není vhodné zařazovat do terapeutických programů náladová, úzkostná či nepřátelská zvířata. Měli bychom také začleňovat zvířata s již jasně vyvinutou osobností, tedy ne mladší jak 1 až 2 roky. Vytvoření pevného a hlubokého pouta mezi handlerem a zvířetem je klíčové.
Handler musí své zvíře dobře znát, umět číst řeč jeho těla a vysvětlit ji klientům, musí si uvědomovat, co se v interakci odehrává. Svým vztahem ke zvířeti předává klientovi obraz toho, jak má vypadat zdravý vztah se zvířetem.
Uplatnění AAI psychoterapie je široké - lze ji uplatnit v herní terapii v programech ve věznicích, ve školách a úřadech. Velmi zajímavá zmínka je též o uplatnění přítomnosti zvířat například při výsleších a podávání svědectví u soudu, aby se klient cítil v bezpečí a uvolněný. Další uplatnění nacházíme v nemocnicích, pečovatelských domovech a domovech seniorů.
Obecně platí, že se preferuje práce se zvířaty v jejich přirozeném prostředí, protože stres z interakce je menší a zvířata se chovají přirozeněji. Je také možné terapeuticky využívat interakce mezi / a s různými druhy zvířat. Vždy je třeba mít na paměti bezpečí všech zúčastněných a welfare zvířete- v případě špatných klimatických podmínek zvážit, zda je místo pro terapii vhodné. je třeba uvážit i optimální délku trvání interakce z hlediska welfare. Měli bychom mít na paměti 5 základních svobod zvířete:
- svoboda od hladu, žízně a podvýživy.
- svoboda od nepohodlí
- svoboda od bolesti, zranění a onemocnění
- svoboda projevit přirozené chování
- svoboda od stresu, strachu a úzkosti.
Nejdůležitějším aspektem AAI psychoterapie je to, že zvíře musí z interakce profitovat a musí si ji také užívat.
Posouzení / přezkoušení zvířat / týmu by se mělo dít v průběhu času opakovaně. Každý jedinec se vyvíjí a mění a je nutné tuto skutečnost zahrnout do screeningových procedur. V práci s klienty bychom si měli být vědomi možných rozdílů v přijímání zvířat a pohledu na ně, které jsou dány i náboženskými a osobními faktory.
