Felinoterapie - NCHK

Nuže, jedna žena přišla na výcvik, který jsem vedl. Naštěstí to byl třídenní výcvik, protože jsem jí vše příliš neobjasnil hned po prvním dni. Druhý den vešla řekla : "Marshalle, šla jsem domů, zkusila to a nefungovalo to."
Tak jsem řekl :" Poučme se z toho. Takže co jste vlastně řekla ?"
Ukázalo se, že odvedla velmi dobrou práci týkající se mechanismu. Vytvořila jasnou žádost, poté co provedla jasné pozorování svého syna. Všimla si, že neudělal tři věci, o nichž řekl, že je udělá. A ona jasně vyjádřila svoje pocity, jasně vyjádřila svoje potřeby a vytvořila jasnou žádost. A tak jsme řekl :" Mechanismus máte správně, to opravdu vypadá jako NVC. Tak v čem je problém ?" 
A ona řekla :"Neudělal to."
Zeptal jsme se :"Tak co jste udělala?"
"Řekla jsme mu, že nemůže jít životem, když se bude chovat jako lenoch a bude nezodpovědný."
Na to jsme odpověděl:"Jsme moc ráda, že máme ještě další dva dny tohoto workshopu, protože vidím, že jsme vám objasnil mechanismus, ale neobjasnil jsme co je účelem. Vypadá to, jako byste si myslela, že účelem je dostat, co chcete."
Odpověděla: "Jo."
Účelem NVC není dostat, co chcete. Účelem je vytvořit spojení, které umožní, že se naplní potřeby všech.To je dost odlišné. Aby každý udělal ochotně to, co je třeba. To je účelem. Ne jen dostat, to co chcete.
Pokud je vaším cílem přimět lidi dělat to, co vy chcete, neučte se NVC. Jděte na psí cvičák (škola psí poslušnosti) a podívejte se, jak trénují psy.

Pro mnoho lidí je velmi těžké se toto učit. Zvláště pro lidi, kteří představují autority: rodiče, učitele, šéfy. Je pro ně opravdu děsivé začít s NVC - často to zaměňují s názory, že nemáme standardy nebo pravidla, že prostě jen necháváme dělat lidi cokoliv chtějí. Tak to vůbec není.Máme mnohem více pravidel, mnohem více ochoty přizpůsobit se pravidlům. když lidé vidí, jak se těmito pravidly naplňují jejich potřeby a vidí, že pravidla jsou prosazována ochranným užitím síly, ne trestem.

Podívejte se, v NVC nikdy nepoužíváme trest, ale někdy používáme ochrannou sílu, to ano. Takže v našem tréninku ukazujeme lidem rozdíl mezi ochranným použitím síly a represivním využitím síly.To je způsob, jak řešíme konfliktní situace v NVC. 

Ale teď se pojďme podívat, jak v NVC oslavujeme život. Jak vyjadřujeme upřímnou vděčnost a nepleteme si ji s pochvalou a komplimenty. Když lidem říkáme, že učitelé, rodiče, manažeři, průmysl (mají s NVC problém) navrhuji knížku Punished by Reward (Potrestaný odměnou) od Alfie Khona, v níž poukazuje na násilí odměny. A to ,lidi opravdu znepokojuje, nedovedou si představit, jak by šli životem - jak by docílili toho, aby bylo něco uděláno bez odměn. Říkají mi, že prošli tréninkovými programy, které jim říkají, že když každodenně pochválíte a zalichotíte dětem, studentům, zaměstnancům, že výzkum ukazuje, že vyrábějí více. Domnívám se, že kdyby se podívali na výzkum blíže, viděli by, že to funguje pouze krátkodobě, dokud lidí neuvidí za vděčností, pochvalou a lichotkami manipulaci. Takže v NVC děláme něco mnohem účinnějšího než je pochvala nebo lichotka, něco mnohem čestnějšího : vyjadřujeme upřímnou vděčnost, která zahrnuje tytéž tři stejné charakteristiky, na které jsme se již podívali - když říkáme lidem, co se nám nelíbí:

Provedeme jasné pozorování
Řekneme lidem, jak se cítíme
Řekneme lidem, jaké jsou naše potřeby  

Těmito třemi stejnými ingrediencemi vyjadřujeme v NVC vděčnost. Jen nyní mluvíme o tom, co ona osoba udělala a co obohatilo náš život. A účelem není  tuto osobu motivovat, odměňovat, cílem je prostě jen oslavovat, oslovovat to, jak naše potřeby byly naplněny tím, co osoba udělala. 

Neobjasnil jsem to příliš jasně skupině učitelů s nimž jsem pracoval ve Švýcarsku, a po workshopu přišla jedna z učitelek a řekla : "Jste úžasný!"

Řekl jsem :"Tohle nepomáhá."

Ona na to : "Co? "

Povídám tedy :"Ve svém životě jsem byl nazván spoustou jmen, některá byla pozitivní a některá negativní, ale nedovedu si vybavit, že bych se dozvěděl něco cenného z toho, že mi někdo řekl , co jsem. Pochybuji, že se to takto někdo doví. Ale ve vašich očích vidím, že byste ráda vyjádřila vděčnost."

Žena řekla :" Ano."

R: "A jí bych ji rád přijal, ale tím, že mi řeknete, co jsem, mi nedáváte to, co potřebuji, abych s vámi opravdu oslavoval."

Ž: "Co byste tedy potřeboval slyšet ? "

R: "Pamatujete, co jsem řekl  na konci workshopu ? Ty tři věci jako v úvodu ? Co jsem udělal, abych učinil váš život úžasnějším ?"

Ž: "Vy jste tak inteligentní."

R: "To nepomáhá, to nepomáhá.."

Ž: " Ó rozumím, rozumím."

A otevřela svůj poznámkový blok a ukázala na dvě věci, které si zapsala. Potom řekla : "Vy jste řekl tyto dvě věci." 

R:"Ano, řekl. Opravdu jsem řekl tyto dvě věci. Už vidíte, že toto je mnohem užitečnější, než když mi říkáte, že jsem úžasný. To, že vím, že tyto dvě věci, co jsem řekl, nějak obohatily váš život mi pomůže oslavovat, když vím, jak se cítíte - jako výsledek toho, co jsem řekl."

Ta paní řekla :"Cítím naději a uklidnění."

R: "Ano, a teď když mi můžete říci, jaké vaše potřeby byly uspokojeny, co vám dovoluje cítit naději a úlevu, pak mohu opravdu přijmout vděčnost a oslavovat."

Ona řekla: "Marshalle, mám 18-ti letého syna a kdykoliv máme nějaký rozdílný názor, prostě se to jen zhoršuje a zhoršuje a zoufale jsem potřebovala konkrétní směr pro to, jak se s ním spojit. Tyto dvě věci, co jste řekl opravdu naplnily moje potřeby."

A teď se vžijte do mé kůže. Chcete slyšet lichotku ? Nebo chcete jasně vidět, jak vaše chování obohatilo život druhého člověka ? A chcete si dělat starosti s tím, jestli od vás někdo chce něco vyzískat, nebo byste rádi věřili tomu, že ten člověk skutečně oslavuje něco, co jste udělali bez postranního motivu ? Že se snaží přimět vás, abyste v tom pokračovali ?

Takto tedy vyjadřujeme vděčnost. Přijímat vděčnost je jedna z nejtěžších věcí. Dovolte mi, abych vám ukázal, jak lidé mluvící vlčí (šakalí) řečí přijímají vděčnost. Když chcete vlka pořádně vyděsit, vyjádřete mu upřímnou vděčnost.

R: "Vlku, když jsi mi dnes nabídl svezení domů, jsem ti velmi vděčný, protože mám opravdu potřebu být dnes se svým strýčkem, který je u náš na návštěvě. Opravdu jsi vyplnil mou potřebu."

Vyjádřil jsem tuto svou vděčnost a už vidím hrůzu ve vlčích očích. A vy všichni už určitě víte, co přijde, že ? 

Vlk: "Pane Duncane, to nic není."

Vlky terorizuje, když mají přijmout vděčnost. Ptal jsem se spousty vlků po celém světě, proč jsou tak vyděšení z toho, když se jim dostane vděčnosti a někteří z nich říkají: "Co je špatného na tom být skromný ?"

A já na to mám lék - navrhuji, že by si měli přečíst, co Golda Mayrová, izraelská ministerská předsedkyně  jednou řekla jednomu z jejích skromných politiků. Řekla "Nebuďte tak skromný, nejste až tak skvělý."

Takto tedy přijímáme vděčnost v NVC. S empatií, se stejnou empatií, s jakou přijímáme lidskou bolest. Vidíme, co je v lidských srdcích. Vidíme, co jsme udělali, jak se cítí, jaké potřeby byly uspokojeny. Takže dáme všechny tyto tři věci dohromady a o tom je NVC.

Víte, je to jazyk života, pomáhá nám zůstat spojeni se životem moment za momentem. Je těžké to dělat, je těžké přijmout tuto vděčnost, když nás to učili vlčím způsobem. Jak říkají v Course in Miracles - je to naše světlo, ne naše tma, která nás děsí nejvíc. Takže my nejsme zvyklí opravdu vidět tu moc obohatit životy ostatních, kterou máme jako lidské bytosti. Neučili nás, že máme tuto božskou energii, že máme moc obohatit životy dalších lidí a že není nic, co by se nám více líbilo dělat. Ale abychom se do toho pustili, vyžaduje to osvobození se od jazyka, který nás učili. Toto osvobození se od taktik donucování, trestu, odměny, navození viny.

 O navození pocitu viny jsme zatím moc nehovořili. Udělám to tedy raději hned teď. Ale jen pro případ, že vás neučili, jak použít vinu  násilným způsobem. Dovolte mi, abych vám ukázal, jak se to dělá.

Takže toto je jedno z mých dětí, které si neuklidilo svůj pokoj, tak abych byl spokojený. Takže první krok v procesu pokusit se navodit vinu, je vypadat pateticky. Postavte se tam, kde na vás dítě může dobře vidět a vypadejte pateticky.

Žirafa: "Co se děje, tati? "
Otec: "Nic."
Žirafa: "Tak pověz, co se děje ?"
Otec: "Bolí mě, když si neuklízíš svůj pokoj."   

A teď máte 18 let denních bojů o pokoj. Když použijete to, co vidíme v NVC, nikdy neviníme ostatní za naše pocity. Řekneme, co udělali, ale spojíme naše pocity s našimi potřebami. neviníme z nich ostatní lidi. Nepoužíváme obviňování, nepoužíváme vinu, hanbu, nic z toho. 

Přeložila Daniela Hypšová