Zdroje, které pomáhají přežít – u lidí i koček

aneb co potřebujeme k tomu, abychom se cítili v bezpečí

Co je to „zdroj“?

V traumaterapii se pod pojmem zdroj rozumí cokoli, co nám pomáhá:

• cítit se bezpečněji,
• zvládnout stres nebo zátěž,
• najít stabilitu a orientaci,
• zůstat v přítomnosti, i když je těžká.

Podle odborníků jako jsou Babette Rothschild a Peter Levine, jsou zdroje klíčovým předpokladem pro práci s traumatem. Bez zdrojů může jakákoli terapeutická intervence přetížit nervový systém – a místo úlevy může dojít k opětovnému prožitku ohrožení.

Proč jsou zdroje důležité?

Každý člověk i každé zvíře má určitou zónu tolerance (window of tolerance) – oblast, ve které dokážeme regulovat emoce a stres. Když tuto zónu opustíme (např. při panice, stažení, disociaci nebo podrážděnosti), potřebujeme něco, co nám pomůže vrátit se zpět.
A právě tím „něčím“ je zdroj.

Zdroje:

• zklidňují aktivovaný nervový systém,
• přinášejí tělu i mysli informaci: „Jsem v bezpečí“,
• pomáhají budovat odolnost (resilienci),
• jsou prevencí proti vyhoření u pomáhajících profesí.

Jaké zdroje existují?

Rozlišujeme:

• vnitřní zdroje: dech, vnitřní hlas, představivost, humor, schopnost říct „ne“;
• vnější zdroje: bezpečné místo, příroda, předměty s významem, domácí zvíře;
• senzorické zdroje: vůně, dotek, zvuky, barvy, chutě;
• vztahové zdroje: blízký vztah s člověkem nebo zvířetem, koregulační kontakt;
• fyziologické a rytmické zdroje: přirozené tělesné procesy jako jídlo, vyměšování, pohyb, rytmus dechu nebo opakovaných činností.

Fyziologické a rytmické zdroje

Náš nervový systém je úzce propojen s tělesnými funkcemi a rytmem. Mnoho lidí i zvířat se přirozeně reguluje prostřednictvím:

• příjmu potravy (např. jídlo po návratu z venku),
• vyměšování (často jako odpověď na frustraci nebo snížení kontroly),
• opakovaného pohybu (např. chůze, rytmické houpání, mléčný krok),
• pohybu čelistí – žvýkání, olizování, srkání,
• sledování rytmu (kapání vody, pohyb kyvadla, lopatek větráku, pomalé mrkání, dýchání).

I když se o některých těchto projevech nemluví často nebo se mohou jevit jako „nepatřičné“, z pohledu regulace nervového systému jsou zásadní. Kočky (i lidé) si díky nim mohou obnovit pocit kontroly a bezpečí.

Kočka jako zdroj – a její vlastní zdroje

V kontextu felinoterapie může být kočka sama o sobě významným zdrojem:

• její předení má frekvenci podporující regeneraci a zklidnění,
• dotek její srsti, její přítomnost či klidné pohyby působí na senzomotorickou rovinu lidského prožívání,
• její schopnost zůstávat v přítomném okamžiku pomáhá i klientovi "ukotvit se".

Zároveň ale každá kočka potřebuje mít přístup ke svým vlastním zdrojům, aby se mohla cítit bezpečně a zůstat v rovnováze. Mezi tyto zdroje patří:

• známé pachy a prostředí,
• možnost dobrovolného vzdálení se,
• pravidelné rituály (krmení, hra),
• kontakt s důvěryhodným člověkem,
• možnost odpočinku a klidného pozorování okolí,
• rytmický pohyb, hrabání a škrábání, péče o srst a tělo, přístup k toaletě bez rušení.

Zdroje jako základ felinoterapie

V našem přístupu – Felinotherapy-informed approach – jsou zdroje základním kamenem bezpečné a efektivní práce jak s klientem, tak se zvířetem.