12 principů pozorování kočičího chování
12 principů pozorování kočičího chování (upraveno podle Joea Navarra)
Pro felinoterapii, trénink, otužování NS, analýzu mikrosignálů
-
Zajistěte nerušený výhled a klidné pozorovací prostředí
→ Vyberte místo a čas, kdy můžete pozorovat kočku nerušeně. Mějte přehled o celém těle kočky, zejména o ocasu, uších, očích, tlapkách a pohybech těla vůči prostoru. -
Počítejte s přirozenými projevy sebeuklidňování (calming/adaptive signals)
→ Olizování nosu, zívání, mytí se, odvracení hlavy – nemusí znamenat problém, ale jsou důležité jako indikátory změny v NS. -
Uvědomte si, že první reakce může být zdrženlivost nebo mírné napětí
→ Zejména při nových hrách, pomůckách, lidech či prostředí. Kočka potřebuje čas a možnost volby, aby se cítila bezpečně. -
Umožněte kočce pocit bezpečí a autonomie ještě před zapojením do aktivity
→ Aktivitu spouštějte teprve tehdy, když je kočka uvolněná, otevřená interakci – sledujte, zda její tělo působí měkce, oči mrkají, ocas je klidný. -
Určete výchozí „základní čáru“ chování pro každou kočku zvlášť
→ Co je pro tuto konkrétní kočku normální? Jak běžně reaguje, jaké má držení těla v klidu, jak rychle se regeneruje po vyrušení? -
Sledujte zvýšení výskytu adaptačního chování (adaptéry)
→ Všímejte si, kdy dochází k opakovanému zívání, škrábání, třepání tlapkou, rychlému olizování srsti – zvýšený výskyt může signalizovat stres, bolest nebo nejistotu. -
Zaveďte podnět, udělejte mikropřestávku – a pozorujte
→ Např. v tréninku: nabídněte nový pamlsek, předmět, požadavek. Sledujte, co se změní při pauze – aktivace, útlum, zvědavost, zklidnění, nebo únikové chování? -
Udržujte přiměřenou pozornost a připojení kočky, ale respektujte její hranice
→ Uč se rozpoznávat, kdy je pozornost zaměřená, kdy dochází k přepětí (hypervigilanci) a kdy k odpojení nebo shutdownu. Uplatňuje odměňování za vzdálení se, za "NE", které Vám kočka říká, po skončení tréninkového cyklu/hry odhoďte pár pamlsků stranou, aby kočka "resetovala" nervový systém a protáhla si tělo. -
Kočka může projevit zvídavost, ale to nemusí znamenat, že je v pohodě
→ Může jít o reakci ze stresu. Sledujte celé tělo – je tam napětí, pohyby ocasu, rozšířené zorničky? -
Stres (nebo zvýšená aktivace) často přichází a zase odejde – sledujte dynamiku
→ Důležitá není jen přítomnost signálu, ale i rychlost návratu k rovnováze. Čím rychleji se kočka „zotaví“, tím odolnější je její NS. -
Izolujte příčinu stresu pozorováním změn při konkrétních podnětech
→ Pomůže vám to přizpůsobit prostředí, trénink nebo terapii – může jít o zvuk, pach, konkrétní pohyb, člověka, předmět, jinou kočku... -
Věnujte pozornost self-soothing chování jako klíčovému indikátoru
→ Je to vstupní brána ke čtení zátěže, preference, vztahových vzorců a zdravotních změn. Všimněte si, kdy se adaptivní chování objevuje u opakovaných situací.
