Lekce 1 - Základní terminologie
1. 9. 2023
Teorie felinoterapie I
Internetový kurz NCHK
Termín :
1.lekce – Terminologie v zooterapii, stručná historie začlenění zvířat do zooterapie
Pro práci se zvířaty v oblasti rehabilitace, psychosociální podpory, aktivizace, vzdělávání a dalších aktivit s aktivizačním či terapeutickým cílem se v České republice vžilo označení zooterapie či zoorehabilitace
V USA je nadřazeným pojmem termín Animal Assisted Interventions (AAI) – tedy intervence za asistence zvířat. Pod tento pojem řadíme:
AAA – Animal Assisted Activities – aktivizační metody, které může provádět i proškolený dobrovolník se zvířetem odpovídajících povahových vlastností.
Přítomnost zvířete je využívána ke zlepšení kvality života klienta, podpoře přirozeného rozvoje a sociálních dovedností. Škála činností i cílových skupin, kdy lze využít AAA je velmi široká. Mezi cílová zařízení mohou patřit státní i nestátní zařízení, zejména pak školská a mimoškolská zařízení, domovy seniorů denní stacionáře, zařízení pro mentálně či tělesně handicapované, nápravná zařízení atd.
AAT – Animal Assisted Therapy – terapie za asistence zvířete. Terapeutické využití přítomnosti zvířete či zvířat. Provádí je proškolený odborník s vlastním zvířetem, případně v součinnosti s handlerem a jeho zvířetem. Možnosti využití jsou široké, například ve zdravotnických či sociálních zařízeních, v psychologických poradnách, psychiatrických zařízeních, v rehabilitačních zařízeních atd.
AAE – Animal Assisted Education – vzdělávání za asistence zvířete. Přítomnost zvířete, ať již přirozená či záměrně navozená se v této oblasti využívá ke vzdělávacím a výchovným účelům či ke zlepšení sociálních dovedností účastníků. V realizačním týmu je přítomen odborník z oblasti pedagogiky. Tato forma může zahrnovat i specifické využití přítomnosti zvířat v divadelních představeních zaměřených na vzdělávání dětí a rozšíření a prohloubení jejich rozumových, jazykových a pohybových dovedností. Má uplatnění jak v práci s dětmi a mladistvými, tak i v práci s dospělými. Specifickou formou AAE je vzdělávací práce zoologických zahrad i minizoo a zookoutků. Může sem spadat i osvěta prováděná různými chovatelskými organizacemi či spolky, případně též útulky a záchrannými stanicemi pro různé druhy zvířat.
AAPT / AAPA - Animal Assisted Play Therapy / Animal Assisted Play Activities -
Animal Assisted Play Activities je součástí zoorehabilitace, konkrétně Animal Assisted Activities. Jedná se o aktivizační metodu, která je symbiózou aktivit za podpory a přítomnosti zvířat, prvků speciální pedagogiky a herní terapie / aktivizace. Zvířata pod vedením proškolených handlerů dobrovolně interagují s klienty a účastní se společných herních aktivit. Handleři i jejich zvířata procházejí testováním souhry týmu, povahových vloh a jsou proškoleni mimo jiné v oblasti základů efektivní a nenásilné komunikace, specifiky skupiny klientů, s níž pracují, speciální pedagogiky, herní terapie, etologie a tréninkových metod pro modifikaci chování, chovatelství, welfare a veterinární problematiky druhu zvířete, s nimiž pracují.
Cílem AAPA je aktivizování klientů různého věku. Hlavní zásadou je zajištění bezpečnosti všech zúčastněných - tedy klienta/klientů, personálů, zvířete, handlera i případných dalších účastníků setkání v rámci AAPA. Zásadní je zajištění dobrovolné účasti zvířete v dané aktivitě, zajištění jeho welfare a všech souvisejících potřeb. Herní aktivizace je základní součástí tohoto procesu.
Při tréninku se zvířaty využíváme operantního podmiňování, zejména pozitivního a negativního posilování, vyvarováváme se použití jakýchkoliv druhů trestů nebo nátlaku. Využíváme prvků klikr tréninku.
Velkou výhodou je možnost aktivizace všech smyslů v konceptu bazální stimulace.
AAPT provádí terapeut, platí tedy stejná pravidla jako pro AAT.
AACR – Animal Assisted Crisis Response – krizová intervence za asistence zvířat. Jedná se o využití přirozeného kontaktu člověka a zvířete v bezprostředně po prožité krzové situaci nebo i v jejím průběhu. Asistence za podpory zvířete je zaměřena na odbourávání stresu a celkové zlepšení psychického nebo fyzického stavu účastníka. Intervenci provádí proškolený odborník. Lze ji využít při živelných katastrofách, teroristických útocích, ale i pro osoby, které se ocitly v akutní traumatizující situaci – např. po hromadných automobilových či jiných nehodách, pro oběti trestných činů atd. Její využití je široké, ale v ČR není zatím příliš rozšířena.
Jednotlivé podobory AAI se často prolínají.
Kontraindikace
Kontraindikace pro jakoukoliv formu zoorehabilitační činnosti je posuzována odborníkem (nejčastěji lékařem, psychologem, fyzioterapeutem, logopedem atd.). Důvodem vyřazení ze zoorehabilitací může být např. alergie, odmítání zvířete, fobie ze zvířat, fyzická nezpůsobilost, nesoulad v týmu (klient x handler x odborník x zvíře). Vždy je nutné brát v potaz individualitu klienta.
Rozdíly mezi AAA a AAT
Aktivity za asistence zvířat jsou méně formálním procesem, nežli terapie za asistence zvířat. Abychom hovořili o terapii, musí dojít k současnému splnění všech tří následujících bodů:
-
Terapie za asistence zvířat má jasně stanovené cíle. Vždy je stanoven konkrétní záměr, například zlepšování sociálních dovedností, podpora a rozvoj pohybových dovedností, verbálních schopností, posilování pozornosti atd. Každá návštěva či setkání se zvířetem by měla vést k dosažení jednoho či více stanovených cílů. Pokud tyto cíle nejsou definovány, nelze hovořit o terapii za asistence zvířat.
-
Terapie za asistence zvířat je dokumentována. Každé setkání je zdokumentováno a přikládá se ke klientově dokumentaci, zaznamenává se konkrétní náplň setkání a posun.
-
Terapie za asistence zvířat je vedena profesionálem v oboru (zdravotnictví, pedagogika, sociální oblast atd.). Odborníkem tedy může být – podle cíle terapie – lékař, ergoterapeut, muzikoterapeut, fyzioterapeut, odborník na volnočasové aktivity, učitel, psycholog atd. Zvíře může být vedeno tímto odborníkem, nebo odborníkem – handlerem, který je součástí týmu.
Abychom tedy mohli hovořit o terapii za asistence zvířete, musí odborník používat zvíře jako součást své vlastní specializace.
Historie terapií a asistenčních aktivit za pomoci zvířat
Zvířata v terapii před rokem 1960
Předpokládá se, že zvířata byla k podobným účelům využívána již dlouho před vznikem nového oboru humánně – animálních interací. Už v 9. století byl v Geelu (Belgie) založen program občanské péče o handicapované osoby s využitím zvířat.
Koncem 18. století byla v Anglii založena sociální, terapeutická instituce, kde byl hlavním cílem členů křesťanské společnosti dohled nad špatným zacházením s pacienty v psychiatrických nemocnicích a blázincích. Místo násilných metod a medikamentů byl kladen důraz na laskavé zacházení, porozumění a projevy důvěry. Součástí tohoto přístupu byl také kontakt se zvířaty, např. s králíky a drůbeží.
Koncem 19. století byl v Německu založen domov – původně pro epileptiky – kde využívali ptáky, kočky, psy, koně, hospodářská zvířata a v parku žijící zvěř. Jedním z cílů bylo poskytnout pacientům příležitost naučit se sebekontrolou pomocí péče o zvířata (Bustad, Hines, 1984).
Psychoterapie za pomoci zvířat v letech 1960 - 1989
Za průkopníka oboru psychoterapie za asistence zvířat je považován americký psychiatr, dr. Boris M. Levinson (1908 – 1984). Psa považoval za pomocníka při terapeutických postupech aplikovaných na dětech s poruchami komunikace („The dog as co-therapist“, 1962).
Hlavním cílem bylo :
-
Navodit bezpečný kontakt mezi člověkem a zvířetem ještě před začátkem terapie.
-
Umožnit zvířeti, aby sehrálo úlohu překlenovacího objektu (prostředníka) mezi narušenou komunikací a komunikací běžnou (standardní).
-
Využití zvířat k překonání určitých psychických bariér.
-
Zaměstnávání lidí takovým způsobem, že zůstávají aktivní a nepodléhají pohodlnosti.
-
Použití zvířat jako spřízněných bytostí, kterých je možno se dotýkat, hýčkat je a prožívat s nimi pocity jistoty a bezpečí atd.
Aaron Katcher, McCulloch, Beck. Seraydarian a Hunter a řada dalších lékařů – většinou psychiatrů – popisovali v publikacích své zkušenosti z oblasti interakcí mezi člověkem a zvířetem. Přehled je uveden v knize Zvířata a naše mentální zdraví – proč, co a jak ? (2007), prof. Johannes Odendaal.
Bylo publikováno mnoho prací, které se objevily v rychlém sledu. Tyto práce však často přinášejí i protichůdné závěry a ne vždy znamenají pokrok v této problematice.
Psychoterapie a zooterapie za pomoci zvířat od roku 1990
Draper a kol. (1990) v Defining the role of pet animals in psychotherapy shledali stávající terminologii jako matoucí. Odborné či vědecké literatury, která popisuje použití zvířat v zooterapii, je od 90. let minulého století poměrně málo.
Zdroje v angličtině
Handbook on Animal assisted Therapy, Aubrey H. Fine (2001, 2006), ISBN 978-0-12-381453-1.
Zdroje v češtině
Zooterapie ve světle objektivních poznatků, prof. Velemínský a kolektiv, Dona, České Budějovice 2007 a 2008, ISBN 978-80-7322-109-6
Zooterapie v kostce, J. Bicková, PhD a kolektiv, Portál 2020, ISBN 978-80-262-1585-1
Zvířata v překladu - T. Grandin, K. Johnson, Csy s.r.o. 2015, ISBN 9788097185213 (originál Animals in Translation, Using Mysteries of Autism to Decode Animals Behavior)
Doplňkové materiály :
Odborné články
https://drive.google.com/drive/folders/1tkwP4dP9F-QJGUhM2PSpROJDRF008qsT?usp=sharing
Sborníky z konferencí a seminářů NCHK
https://drive.google.com/drive/folders/1om8Q1brG0KW98zyXh_3u9yGwMA6XQN6F?usp=sharing
Prezentace k lekci 1
https://drive.google.com/drive/folders/1W35l4y_kjtcNDnYxlmSeVur6u_-7bAtv?usp=drive_link
