Felinoterapie u psychiatrických pacientů
Zoorehabilitace je historicky osvědčenou a používanou podpůrnou terapeutickou metodou při práci s psychiatrickými pacienty. Lze ji vystopovat hluboko do historie, první písemné záznamy pocházejí z 9. století. V té době byla v Geelu, v Belgii, začleňována péče o zvířata do konceptu péče o osoby s duševními onemocněními. Tato praxe je považována za jeden z nejranějších příkladů terapeutického využití zvířat v péči o duševní zdraví. V současné době je při práci s psychiatrickými pacienty s úspěchem využívána i felinoterapie.
Mezi nejčastější psychiatrické diagnózy, u kterých se felinoterapie používá, patří deprese, úzkostné poruchy, posttraumatická stresová porucha (PTSD), schizofrenie a bipolární porucha.
Mezi indikace felinoterapie patří potřeba emoční podpory, zklidnění a posílení sociálních dovedností. Mezi kontraindikace může patřit alergie na kočičí srst, strach z koček (ailurofobie) a agresivní chování vůči zvířatům.
Přínos felinoterapie pro pacienty je značný. Terapie pomáhá zvýšit soběstačnost a navozuje zklidnění, což může vést ke snížení potřeby medikace u některých pacientů. Navázání kontaktu s vlastním tělem a uzemnění během interakce s kočkou podporuje sebereflexi a hlubší spojení s vlastními emocemi. Pacienti si také rozvíjejí empatii, plánování činností a sociální dovednosti, což je klíčové pro jejich začlenění do společnosti.
Felinoterapie je cenným doplňkem tradičních terapeutických metod a může významně přispět k celkové kvalitě života psychiatrických pacientů.
