Krevní skupiny u koček
Krevní skupiny u koček
Krevní skupiny u koček byly objeveny již v roce 1953 Holmesem, ale význam tohoto objevu nebyl ve své době doceněn. Až v pozdějších vědeckých pracích Auera a Bella v roce 1981 byly definovány kočičí krevní skupiny A , B a vzácnější skupina AB.
Systém kočičích krevních skupin se liší od lidského tím, že u koček nebyla dosud nalezena krevní skupina 0, která je u lidí poměrně běžná. U našich kočičích kamarádů jsou však, stejně jako u lidí, krevní skupiny determinovány geneticky a odlišnost způsobují specifické antigeny na povrchu červených krvinek, s nimiž jsou schopny reagovat případné protilátky obsažené v krevní plazmě jedince. Alela krevní skupiny A je dominantní nad alelou B, což znamená, že krevní skupina B je determinována pouze homozygotním genotypem BB, zatím, co krevní skupina A může být determinována i heterozygotní konfigurací AB. Znamená to tedy, že koťata narozená z páření rodičů krevních skupin B mohou být také pouze nositeli krevní skupiny B. Naproti tomu z páření rodičů krevní skupiny A můžeme získat i jedince s homozygotní konfigurací BB či jedince heterozygotní s vlohou pro skupinu B / genotyp AB /.
O krevní skupině AB, která je poměrně vzácně zastoupena v kočičí populaci, nebylo v odborné literatuře mnoho publikováno. Vědci mají za to, že v případě této krevní skupiny dochází ke kodominanci obou alel / působí obě zároveň bez toho, aby byla jedna nadřazena druhé / či je tato skutečnost determinována jinou, dosud neznámou alelou. Problematice stanovení krevních skupin se věnovaly přední kapacity v tomto oboru. Lze jmenovat MVDr. Urse Gigera z Veterinární školy ve Filadelfii v Pensylvánii či Dr. Judith Leidingerovou z Laboratoře In Vitro ve Vídni. Konečný výsledek výzkumů krevní skupiny AB u koček však ještě není znám.
Jak již bylo řečeno, determinace krevní skupiny AB je zatím objasněna pouze na hypotetické úrovni. Je známo, že koťata s krevní skupinou AB se zákonitě nemusí objevit v páření rodičů krevní skupiny A a B.
Krevní skupina AB se vyskytuje u těch plemen, kde je i výskyt krevní skupiny B. Je recesivní vzhledem ke skupině A a dominatní nad krevní skupinou B, což znamená, že tuto krevní skupinu může nést homozygot ab ab i heterozygot ab B / symbol ab uvádíme pro odlišení od genotypu AB, který determinuje krevní skupinu A /. Při biochemickém výzkumu bylo prokázáno, že krevní skupina AB reaguje méně silněji na anti-A serum než krevní skupina A a na anti-B serum reaguje zhruba tak silně jako krevní skupina B. To znamená, že narozená koťata s krevní skupinou AB matky krevní skupiny B jsou vystaveny vysokému riziku novorozeneckého rozpadu červených krvinek, neboť iso a alo protilátky matky rozpoznají povrchové antigeny krevní skupiny AB a zničí červené krvinky novorozenců.
Podle výsledků studií amerických vědců jsou tímto onemocněním nejvíce postižena plemena :
· 1 - 5 % typ B : maine coon, manx, norská lesní
· 10 - 20 % typ B : habešské, skotské klapouché, perské, japonský bobtail, birma, somálská kočka
· 25 - 50 % typ B : britská krátkosrstá, Devon rex, Cornish rex
/ MVDr. Urs Giger, informace převzaty z internetu /
Studie o četnosti výskytu krevní skupiny AB zatím bohužel nejsou dostupné.
Protože ragdollové tvoří zhruba polovinu chovné základny NCHK, zajímalo nás, jak je tomu s výskytem krevních skupin u tohoto plemene. V odborné literatuře se nám nepodařilo zjistit žádné údaje. Naši němečtí kolegové sdružení v 1. DEKZV e. V. / FIFe / nechali v roce 2000 vyšetřit krev 151 ragdollů a získali tyto výsledky :
· 16, 5 % krevní skupiny B
· 19, 2 % krevní skupiny AB
Tento výsledek však bohužel nelze považovat za reprezentativní, neboť vzhledem k poměrně malé chovné základně tohoto plemene nebylo testováno více zvířat. U plemen, kde není výskyt krevních skupin B a AB vysoký, by bylo teoreticky možné jejich výskyt zcela eliminovat vyřazením nositelů vloh z chovu. V případě plemene, jako je ragdoll / obecně všech, kde je výskyt těchto skupin značný / to však není možné. Speciálně u ragdollů, jak již bylo zmiňováno, je i tak zatím chovná základna velice slabá. Navíc nositelé krevní skupiny B či AB nejsou žádnou genetickou abnormalitou, pro níž by bylo žádoucí vyřazení z chovu.
Vyšetření krevních skupin u těchto zvířat, zejména u nových linií, je nutností. vyšetření založené na detekci antigenů se již provádí v České republice, genetické vyšetření provádí u určitých plemen pouze některé zahraniční laboratoře.
Pro chovatele i vlastníka zvířat s vyšším výskytem krevních skupin AB a B vyvstává nutnost vyšetření krevních skupin u koček nejen z hlediska novorozeneckého rozpadu červených krvinek u potomstva, ale také z hlediska možné transfuze při operaci či úrazu zvířete.
