Ervín Tesař, 2001
Ervín Tesař byl chovatelem s ročníkem narození 1932. Dlouhá léta pracoval v Rumburku jako technický úředník. Propadl kouzlu modelařiny, vedl kroužek mladých modelářů a dlouhá léta byl i předsedou Svazarmu v místě svého bydliště. Když dostal darem několik siamských koček, začal se intenzivně věnovat jejich chovu, stejně jako dříve chovu králíků, kteří byli po celý život jeho láskou. Kvůli siamkám se dočkal i osočení z týrání dětí. Až při šetření sociální pracovnice v místě bydliště se ukázalo, že to ubohé děťátko je chlupaté má čtyři nožičky, modrá očka a pronikavý hlásek siamského kocoura. Svého prvního výstavního kocoura Alexe (Ferdu) dostal v roce 1992 k šedesátým narozeninám od své paní Marty, také nadšené chovatelky a od svých dětí. Těšil se z jeho výstavních úspěchů. Manželé Tesařovi absolvovali mnoho výstav v České republice. Byli členy Bohemians Edelkatze a později přešli do NCHK. Postupem času se chovná stanice manželů Tesařových "Z Belvedéru" rozrostla ještě o perské červené kočičky Ali a Kleopatru, Kleopatřinu dceru Fanny a domácí Jessicu. Bylo krásné poslouchat vyprávění pana Tesaře o zážitcích s chovem siamek, je i dnes krásné číst si v knize "Můj život s kočkou", kterou napsala jeho paní Marta. Nedlouho před svou smrtí nám pan Tesař vyprávěl o černobílém ragdollovi, kterého viděl ve snu na výstavě. Utahovali jsme si z něj a poučeně vysvětlovali, že černobílý ragdoll přeci nikdy nemůže být. Trval na svém. Ráda bych mu řekla: ano, měl jste pravdu, byli to předci našich Berberisů a my jsme to nevěděli. Ervin Tesař odešel tiše po boji se zákeřnou nemocí v listopadu 2001. Bez jeho pomoci a nadšení a bez jeho paní Marty by NCHK nikdy nebyl tím, čím je.
NCHK - 10 let, D. Hypšová